FAQ

Často kladené dotazy

Co je Místní akční plán?

 

Místní akční plán je strategický dokument, jehož pomocí chce několik ministerstev (MŠMT, MMR, MPSV) určit, jaké jsou do roku 2023 priority ve vzdělávání. Plán, který je zaměřen na rozvoj kvalitního a inkluzivního vzdělávání dětí a žáků do 15 let, by měl vycházet z úrovně škol. Měl by odrážet situaci tak, jak ji učitelé každodenně žijí, spíš než abstraktní koncepci o tom, jak by vzdělávání asi mohlo fungovat. Je to plán, který se zaměřuje na oblast včasné péče, předškolního a základního vzdělávání, zájmového a neformálního vzdělávání – zkrátka postihuje vzdělávání v celé jeho šíři, ne jen ve škole. Tento dokument má sloužit jako podklad pro budoucí dotace, ať už z programu OP VVV, IROP, nebo národní dotace. S pomocí místních akčních plánů na úrovni obcí s rozšířenou působností se ministerstva dozví o reálných potřebách všech škol, které se budou chtít vyjádřit. Jinými slovy – místní akční plán je možnost dát o sobě vědět.


 

K čemu je školám strategické plánování?

 

V ideálním případě se dostatečné množství škol sejde na konkrétním návrhu, jak si představují podporu ze strany ministerstva. I proto má MAP povinná témata – předškolní vzdělávání, čtenářská gramotnost, matematická gramotnost, inkluze. Strategické plánování má vytvořit kvalitní podklady pro větší změny. Pokud se školy rozhodnou, že největším problémem republiky je infrastruktura starých budov, mělo by ministerstvo zareagovat dotacemi do infrastruktury. Pokud budou místní akční plány poukazovat na to, že absolventi pedagogických fakult nejsou dobře připravení na praxi (a zároveň navrhne rozumné způsoby, jak absolventy připravovat lépe a ve větší spolupráci se školami), nastartují debatu o tom, jakým způsobem proměňovat vysoké školství. Škola sama nebude mít přímé výsledky ze svých podnětů, které do strategického plánu vnesla, ale má možnost podnítit větší změny, než jakých může jedna škola dosáhnout.

 

Co dělají pracovní skupiny?

 

Na tvorbě místního akčního plánu se podílejí pracovní skupiny – jde o skupinky odborníků na daná témata (čti: lidí, kteří se v praxi zabývají např. čtenářskou gramotností, volnočasovými aktivitami dětí a mládeže, nebo dalšími tématy; učitel i vedoucí kroužku je odborník!). Tyto skupinky připomínkují dotazníková šetření a statistické údaje, ze kterých MAP vychází a starají se o to, aby MAP odpovídal realitě. S trochou nadsázky se dá říct, že pracovní skupiny jsou strážci pravdy. Dotazníky a statistické údaje totiž často nastavují více či méně pokřivené zrcadlo situace a stává se třeba, že z dotazníků vyplyne, že školy zvládají čtenářskou gramotnost na výbornou, přesto potřebují finanční podporu v oblasti čtenářské gramotnosti. Pak je právě úkolem pracovní skupiny, aby řekla, zda čtenářská gramotnost bude fungovat dál dobře i se stávajícím stupněm podpory, nebo zda kvůli inkluzi čekají, že čtenářskou gramotnost ohrozí změna atmosféry ve třídách, nebo jestli se školy bojí, aby podpora zůstávala stabilní.

Statistické údaje k volnočasovému a neformálnímu vzdělávání navíc chybí nebo jsou roztříštěné do dílčích nesouvisejících celků. Proto pracovní skupiny na témata podnikavosti, iniciativy a volnočasového vyžití dětí mají příležitost stát u samého začátku jednotné koncepce volnočasového vzdělávání. Samozřejmě zástupci volnočasových a zájmových organizací jsou vítáni ve všech pracovních skupinách a na všech setkáních se sdílením dobré praxe - to všechno jsou možnosti vyjádřit, že vzdělávání se neděje jen ve školách a že i ostatní organizace mají své potřeby.

 

Kolik práce má člen pracovní skupiny?

 

Pracovní skupiny se ke každému tématu sejdou ideálně čtyřikrát v období září 2016-září 2017, počítáme s tím, že jedna schůzka zabere kolem dvou hodin času na místě a tří hodin přípravy, pročítání materiálů, nebo účasti na sdílení dobré praxe. Pozice v pracovní skupině je honorovaná, protože projekt OP VVV, ze kterého je strategické plánování hrazeno, počítá s tím, že odborníci si zaslouží nepracovat jen z čisté dobrovolnosti a lásky ke vzdělávání.

 

Co si představujete pod pojmem „sdílení dobré praxe“?

 

Možnost potkat se s kolegy nad jedním tématem, popovídat si, vyměnit si nápady, vzájemně se inspirovat, společně si postěžovat. A navrhnout nové aktivity, do kterých byste se chtěli pustit, staré aktivity, které nechcete nechat zapadnout. Diktovat si, co by vám pomohlo ze strany ostatních spolků, škol, rodičů, ministerstev; nabídnout, čím zase můžete pomoct vy a kde si připadáte nevyužití (chápeme, že to se aktivním jedincům téměř nestává). Když se sejdou nadšenci pro jedno téma, nápady to jenom jiskří a zásobník možných projektů a nápadů do budoucna vzniká víceméně spontánně. A právě nad tímhle zásobníkem, záznamem nezkrotné energie a nádherné představivosti, se pak sejde pracovní skupina a střízlivě zváží, co všechno je v dohledné době možné, co je pravděpodobné a co je spíš jenom zbožné přání, ale kdo ví, třeba to půjde za pár let. To je jeden s důvodů, proč se setkání se sdílením dobré praxe může prolínat a velmi dobře doplňovat se setkáváním pracovních skupin.